Běhání na dýchání

Samozřejmě, při běhání dýcháme všichni. Bez dýchání to jaksi nejde. Nicméně co se týká běžeckého dýchání, je tady jeden aspekt, který mě vyděluje od většiny (mně známých) ostatních běžců. Vždycky, když jsem se ptal těch zkušenějších, co běhají mnohem líp než já, tak na mne koukali jak na exota. Vlastně jsem ještě nenarazil na nikoho, kdo by to měl podobně jako já. A přitom v tom nemůžu být úplně sám — minimálně o tom vyšla knížka, občas o tom píše někdo na blogu…

Exotické běhání

Náhodná zmínka na Twitteru mě uvrhla do víru vzpomínání — kde všude jsem běhal v zahraničí. Jednak jsem měl díky minulé práci možnost procestovat kus světa, ale i dovolené různě po Evropě můžou přinést krásné běžecké zážitky. Vezmu to chronologicky. Co v tomto přehledu není, jsou zahraniční maratony, které jsem popisoval v článku Mých prvních osm maratonů, takže tady jenom pro úplnost vyjmenuju daná města: Barcelona, Montevideo, Drážďany, Kodaň.

Běžecké cíle 2021

Přijde mi, že letos bude běžecká sezóna ještě víc nejistá, než ta podivná loňská. Lituju pořadatele závodů a chápu, že hledají alternativní cesty, jak pokračovat. Já ale ty virtuální a individuální závody běhat nebudu — to si radši najdu úplně novou trasu a naplánuju si v mapách svoji vlastní výzvu. Věřím, že alespoň koncem jara, přes léto a snad i začátkem podzimu budou klasické závody, tak jak je známe.

Běžecká retrospektiva 2020

Letos jsem si na jaře udělal plán běžecké sezóny. COVID-19 už byl hezky rozběhnutý, tak bylo celkem jasné, že to nedopadne podle mých (či jiných) představ. Co se z toho nakonec vyklubalo? Co vyšlo a nevyšlo? (Mimochodem, situace svádí k tomu se nějak ke covidu vyjádřit… Ale neudělám to. Vlastně jsem víceméně přestal sledovat sociální síťě — nechci to číst, jak tihle jsou pro roušky a tamti proti a tihle se chovají jako debilové a tamti… Škoda mluvit.

Vzestup ultra běžců

Adharanand Finn, který je v Česku znám především svým bestsellerem Běhání s Keňany, vydal další knihu (česky zatím nevyšla): The Rise of the Ultra Runners. Byť mě zmíněné Běhání s Keňany nijak zvlášť nenadchlo, tak na novou knihu jsem se těšil, protože číst si o ultra mě baví a prozatím jsem si všechny knihy na toto téma užil a byly inspirativní. A pak taky, načasoval jsem si čtení, aby předcházelo mému vlastnímu ultra debutu.

Sněžka 25k

Když nejsou závody, tak si člověk něco vymyslí. I když tohle nebyl úplně takový ten osobní projekt, který vyplní covidové vacuum. To bylo tak… Někdy před devíti lety, když dceři ještě nebyly ani dva roky, jsme vyrazili na rodinný výlet na Sněžku. Dceru jsem nesl v krosničce. Bylo to v dobách, kdy jsem se začal zajímat o trailové běhání. Prý na svážení klestí (Richtrovy boudy) Vyšlápli jsme to nahoru a najednou, na vršku, vidím, jak po té kamenné “silničce”, co vede z Polska, vybíhá nahoru holka… a na nohou má Inov-8ty, takový ten legendární modro-oranžový model X-Talonů.

Černá Hora SkyRace, co tě nezabije...

Protože nejsem žádné B-čko a moje (běžecké) ambice (občas) neznají mezí (to je tak, když člověk furt kouká na YouTube na Kiliana 🤦‍♂️), přihlásil jsem se (znovu) na závod Černá Hora SkyRace. A vlastně jsem to udělal kvůli jediné věci — letos totiž oproti loňsku dávali tričko. A to se vyplatí, zmasakrovat si nohy kvůli kusu textilu s logem závodu. 🤪 Tož, to bylo tak… Ambice nezkušeného skyrunnera Tenhle závod už jsem nechtěl znovu běžet.

Krkonošská padesátka, můj první (baby) ultra trail

Tak je to tady! Mám za sebou svůj první ultra trail. Sice jen takový maličký, pouhou padesátku (a zasloužilí ultráši by se mi nejspíš smáli), ale technicky je to tak — 50 km je víc, než maraton. Takže ultra! 💪 😂 Proč Krkonošská padesátka? Závod Krkonošská padesátka jsem si vybral kvůli pár důvodům: Je to trail v horách (aby ne, když je součástí série Trail Running Cup), je to 50 km, takže jen o 8 km víc, než maraton (který rutinně zvládám), profilem a převýšením to není tak daleko od Jesenického maratonu (který jsem už 2x běžel) a časově mi to dobře vycházelo mezi jarní a podzimní maraton.

Český Kros Kunžak, maraton Českou Kanadou

Loni jsem měl takový plán — právě jsem uběhl svůj osmý maraton a říkal jsem si, že by bylo pěkný, zaběhnout si na ten desátý stejný závod, jako na ten první. Tedy, Pražský maraton. Přidal jsem na podzim ještě jeden maraton jako “výplňový” a přihlásil se na Prahu 2020. Člověk míní, pánbůh mění. Vypadl mi jak ten devátý podzimní (z osobních fyzických důvodů), tak z kvůli koroně posunuli (a nakonec úplně zrušili) i ten pražský.

Mých prvních osm maratonů

Jestli letos půjde všechno podle plánu, měl bych zaběhnout svůj devátý a desátý maraton. A o těch nejspíš něco napíšu. Co ale těch zbylých osm předešlých? Zapomínám čím dál víc a malá rekapitulace neuškodí. 1. Maraton Praha, 2014 Můj první maraton, který už se ztrácí v romantickém oparu nostalgie. Trénoval jsem na něj 8 měsíců a naběhal cca 800 km. To pěkně z čisté vody, kdy jsem v létě vstal z gauče s velmi slušnou nadváhou.